|
|
Shaping the Europeanization in Diplomacy: Development of the Czech "Dissident Tradition" in European-Related ideas
Yang, Zihan ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce zkoumá vývojem disidentských myšlenek spojených s Evropou a vztahem mezi těmito myšlenkami a praxí české europeizace, zejména v oblasti zahraniční politiky. Cílem diplomové práce je analyzovat, zda tyto rozvíjející myšlenky sloužily jako teoretický základ pro pozdější zahraničněpolitickou praxi spojenou s Evropou, a to jak z hlediska aktivit disidentských politiků, tak z hlediska návaznosti diplomatických paradigmat a ideologií v širším časovém rozpětí. Proto tato práce zaujímá reflexivní postoj a zkoumá vývoj idejí souvisejících s Evropou tří vybraných českých disidentů (Václav Havel, Jiří Dienstbier a Petr Pithart) v chronologickém pořadí. Následně analyzuje, jak se tyto ideje měnily v politické praxi a reflexi disidentů po roce 1989. Tři vybraní disidenti jsou známými osobnostmi jak v politické sféře, tak mezi disidenty, a jejich literatura významně přispěla k tomuto tématu, čímž se jejich názory staly reprezentativními v rámci tohoto výzkumného tématu. Práce dochází k závěru, že evropský diskurz disidentů měl hluboké historické a filozofické kořeny a že toto pozadí v kombinaci s historickými událostmi během studené války (např. helsinský proces) mělo významný vliv na jejich politickou praxi spojenou s Evropou v letech 1989-1992; tento vliv nebyl zcela odložen se jejich...
|
|
|
Czechoslovak Housing Estates in the Late Socialism: Ideology, Practice, and Criticism
Sirisornpattapon, Ponpassorn ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Na československá sídliště postavená v posledních dvou desetiletích socialismu lze nahlížet jako na socialistickou prostorovou entitu s vlastní jedinečností a místními charakteristikami, které jsou specifické pro okolnosti období "normalizace". Myšlenky vzniku těchto sídlišť se netýkaly pouze jejich fyzického vzhledu, který ukazuje přímé spojení s modernistickou architekturou, ale také snahy o pozitivní změnu ve jménu socialistické modernizace. Ačkoli poválečná socialistická centralizace československého státu a architektonická praxe podporuje koncepci kolektivního úsilí, výstavba sídlišť pro všechny v rámci programu "budování socialismu" byla současnými kritikami napadena, protože poskytla prostor pro občany ustupující do soukromé sféry. Mohlo by se argumentovat, že tyto majetky způsobily psychologický dopad a utvářely nový druh životního stylu a mentality obyvatel, jejichž životy ztělesňovaly hlavní téma éry normalizace: tichý život od politiky. Jako součást disidentského hnutí lze považovat různé póly kritiky, jimž byly vystaveny rozsáhlé sídliště během sedmdesátých a osmdesátých let, se "sametovou" taktikou, která vyvrcholila "sametovým" koncem socialismu v Československu v roce 1989, a proto může být umístěno do kontextu širšího politického a intelektuálního klimatu své doby (postmodernismus a...
|
|
| |
|
|
Občanská hnutí mezi roky 1977-1989 v Československu
Hoznour, Šimon ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Práce se věnuje vybraným občanským hnutím v ČSSR. Klade si za otázku, zda měl disent vliv na konec totalitního režimu v Československu. Zkoumám postupný vývoj vybraných občanských hnutí, změnu jejich podpory mezi běžným obyvatelstvem a to, zda významnou roli opoziční osobnosti. V první části poskytuji teoretický rámec opozice v nedemokratickém režimu, který napomáhá dělení opozičních hnutí a zkoumání jejich organizační struktury. V druhé části práce se zabývám vybranými opozičními hnutími. U každého hnutí postupuji chronologicky, abych tak nejlépe prezentoval jeho případnou změnu v čase. Vypisuji všechny protestní akce, setkání a další aktivity, které hnutí pořádaly a měly za cíl aktivizovat obyvatelstvo. Vše doplňuji počty účastníků a zapojených osob. Poslední část práce se zabývá dvěma soudními procesy, které byly politicky motivované. Je to tzv. Pražský proces a proces s Pavlem Wonkou. Na těchto zkoumám reakci obyvatel, zahraničí a disentu. Výsledkem mé práce je porozumění opozičnímu hnutí v ČSSR a určení role, kterou disent hrál při konci režimu.
|
|
|
Exil jako tvůrčí proces. Kapitoly z rumunské exilové literatury ve Francii.
Chojnacka, Olga ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Exil hrál v dějinách rumunského národa vždy významnou úlohu. Z tohoto důvodu představuje rumunská literatura psaná v exilu po roce 1945 důležitou součást rumunské literatury jako celku. Francie se díky jazykové a kulturní spřízněnosti stala jednou z hlavních cílových zemí rumunských exilových spisovatelů. Úvodní kapitola je věnována popisu, klasifikaci a historii tohoto jevu v rumunském kontextu; dále se zabývá postavením exilové literatury a její recepcí v Rumunsku. V práci jsou podle data odchodu do exilu zastoupeni autoři starší (Mircea Eliade, Virgil Ierunca, Monica Lovinescu) i mladší (Paul Goma, Bujor Nedelcovici, Dumitru Ţepeneag) exilové generace. Skrze vybraná díla získáváme představu o tvorbě a životě jednotlivých spisovatelů během procesu integrace v nových podmínkách a zároveň jsme konfrontováni s reáliemi tehdejšího komunistického Rumunska - hlavním tématem autorů, kteří jsou představení jako zástupci exilové generace a jejichž prostřednictvím bylo možné načrtnout základní obraz tohoto jevu v rumunské literatuře.
|
|
| |
host ::
RSS.